Život

Přijde nevidomý do obchodu, na vodítku slepeckého psa. Postaví se doprostřed místnosti, popadne chudáka za ocas a roztočí ho nad hlavou. Prodavač se ho ptá: „Co to děláte?” „Jenom se tak trochu rozhlížím,” odpoví slepec.

„Představ si, včera jsem slyšel v televizních novinách, že je nějaká obec Hovězí na Vsetínsku…” „Tam teda musejí být šílení!”

„Já vám věřím,” řekl překvapenému hypochondrovi lékař. „Já vám věřím, že jste nemocný… ale duševně.”

„Pane doktore,” stěžuje si mladá žena, „manžel si myslí, že je chladnička.” „Chová se k vám v noci tak chladně?” „To ne,” připouští kráska, „ale spí s otevřenými ústy… a to malé světýlko mě ruší.”

V pařížské porodnici se dívá novootec přes skleněnou stěnu na své první dítě. Vedle stojí bohatý šejk. Šťastný otec se ptá: „Které je to vaše?” „Ta první řada.”

Zubní lékař k pacientovi: „Nedivte se, že vás ty zub bolely. Když vám mají vydržet, musíte přestat kouřit!” „Na to je ale pozdě.” „Na to, přestat kouřit není nikdy pozdě.” „Tak to mám tedy ještě dost času!”

U gynekologa: „Čekáte dvojčata, paní. Chcete znát jejich pohlaví?” „Ne, chci se nechat překvapit. Jen mi řekněte – jsou stejná?” „Ne.”

„Pane Nováku, mám tomu rozumět tak,” povídá doktor, „že alkohol je ve vaší rodině dědičný?” „Ale kdepak, pane doktore, nic jsem nezdědil. Všechno je jen za moje těžce vydělaný peníze.”

Děda Vávrů si stěžuje v ordinaci: „Pane doktore, mám hroznou sklerózu!” „Z toho si nic nedělejte,” chlácholí ho obvoďák, „to je u lidí ve vašem věku zcela běžné.” „No jo, jenže já mám nějaký horší druh.” „Proč myslíte?” „Tak třeba včera… Šel jsem na nákup a když jsem se vrátil, …

„Chodil jsem na karate,” chlubí se přátelům vozíčkář.