Život

„Dobrej, sousedko! Včera jsem potkal vašeho manžela, ale nevšiml si mě.“ „Vím, říkal mi to.“

V kavárně popíjejí a debatují dva muži. „Musím už jít,“ vyskočí najednou Pepa, „za chvíli mám schůzku se známým, kterému dlužím tisíc korun.“ „A kde se s ním máš sejít?“ „Přece tady.“

„Máte tu knížku – Jak se rychle stát milionářem?“ ptá se muž prodavačky v knihkupectví. „Máme, ale vemte si k tomu i Trestní právo.“

U dveří do bytu zazvoní zvonek. „Kdo je?“ „Já.“ „Kdo já?“ „No přece já.“ Dveře se pootevřou. „Á, to jste vy…“ „Vždyť jsem říkal, že to jsem já.“

V ČKD za bolševika je závodní schůze. „Soudruzi, blíží se vánoční svátky, měli bychom si rozebrat naše vietnamské pracovníky domů, aby poznali, jak vypadají u nás vánoce.“ „Tak, kdo se hlásí?“ „Noo, tak já bych si jednoho vzal.“ „To je málo, tak kdo další?“ „Tak já bych si vzal dva, …

„Ty si stěžuj, že stáváš se slepicemi, ty hňupe, a kdo si myslíš, že je budí?!“

Mobilní operátor zařadil do své nabídky nový tarif: „Nevolám vůbec.“ Bez paušálu, bez karty, bez telefonu…

Povídají si dvě sousedky: „Paní Nováková, povězte mi, je ten nový seriál doopravdy tak dojemný?“ Nováková: „Samozřejmě moje milá paní Horáková, představte si, že můj chlap musel namontovat na obrazovku televizoru stěrače.“