Dva pejskaři v krutém mraze venčí své čtyřnohé miláčky. Jednoho zmáhá zima, a tak navrhne: „Pojďte na pivo.”
Dodupou k první hospodě, ale ouha, na dveřích je nápis, že psům vstup zakázán.
„Sledujte, jak se na to musí,” povídá ten prokřehlejší.
Vejde se svým vlčákem dovnitř a směle se usadí u prvního volného stolu. Okamžitě k němu přikvačí vrchní a zlobí se: „Pane, sem se psem nesmíte!”
On s přivřenýma očima prohodí tak neurčitě směrem k vrchnímu: „Ale to je můj slepecký pes!”
„Ech, promiňte, já si nevšiml,” omlouvá se hnedka vrchní. „Co si dáte?”
Chlápek si objedná pivo a nenápadně mrkne na druhého. Ten z gestikulace pochopil princip kolegovy finty, a tak se usadí u toho samého stolu. Vrchní zase přiběhne a rozčiluje se: „Pane, sem se psem nesmíte!”
„Ale to je můj slepecký pes!” ohradí se pejskař.
Číšník si jeho malého přítele dobře prohlédne a namítne: „Vždyť je to pudl!”
„Cože?!” zděsí se náš slepec. „Oni mi dali pudla?”
Přečtěte si také
Cvičený mravenec
Jeden chlápek si vycvičil mravence. Deset let ho učil jíst příborem. Na závěr výcviku ho …