Koupí hospodář kohouta. Chlápek, co ho prodává mu říká, že takového plemeníka ještě neměl.
A skutečně – první ráno najde hospodář všechny slepice o.ukané a po rozích zalezlé a kohout nervózně pobíhá po dvoře.
Vezme hospodář kohoutka a říká: „Kohoutku, kohoutku, nesmíš ty takhle, uštveš se, praskne ti srdíčko a bude po tobě, šetři se.“
Další den ale nejen slepice, ale i kachny, husy a všechno na dvoře je o.ukaný a kohoutek pobíhá kolem.
Tak hospodář ustaraně vezme kohoutka a zas mu říká: „Kohoutku, kohoutku, nesmíš ty takhle, uštveš se, praskne ti srdíčko a bude po tobě, šetři se.“
Ale třetí den, žádná pomoc, vo.ukany jsou i veverky a kohoutek leží za domem, bříškem nahoru a nad ním už krouží supi.
Přiběhne hospodář ke kohoutkovi a se slzou v oku mu říká:
„Vidíš, vidíš, kohoutku, nešetřil ses, prasklo ti srdíčko a teď je po tobě.“
A kohout na to otevře jedno oko a zasyčí: „Hele vole, neser mě, jestli mi vyplašíš ty supy, tak o.ukam i tebe!“