Jak se staví sen

Jednou si tak sedí zajíček ve své noře, rozhlíží se a říká si, že by nebylo od věci si ji trochu zvětšit. „No jo, ale čím? Nějakou lopatku by to chtělo. Krtek by nějakou mohl mít!“ A tak se vydá na cestu za krtkem. Brzo jej ale napadne: „No jo, ale co když mi ji nepujčí?…Ale jo, pujčí, určitě.“ Tak pokračuje dál a zase: „Ale když on je takový proslulý tím škrťáctvím…no ale když pěkně poprosím, tak mi ji určitě pujčí.“, upokojí se a jde dál. Po chvíli: „No ale zvířátka říkala, že je fakt hamoun…ale taky, že se docela dá překecat, tak jo, pujčí“. Tak pokračuje v cestě, pořád tak přemítá a filozofuje, až se ocitne u krtkova doupěte. Tak zaklepe, krtek otevře a zajíček na něj zařve: „Tak si tu lopatku strč do prdele!!!“.