Záliv

V malem primorskem mestecku je pater v kostele jiz unaven ze zpovidani, kdyz ma
neustale poslouchat, jak se mu lide sveruji se svymi neverami. A tak na pristi
msi vyhlasi:
„Kdo se mi chce sverit s tim, ze byl svemu partnerovi neverny, staci, kdyz mi
rekne, ze spadl do zalivu.“
Tato konvence se ujala a pater mel ulehcenou praci. Cas plynul a po par
mesicich stary pater zemrel. Na jeho misto nastoupil novy. Po nekolika dnech
navstivi novy pater policejni stanici.
„Meli byste neco udelat s bezpecnosti u zalivu. Neustale tam padaji lide,“
rika policistovi.
Ten se pobavene usmeje a doporuci paterovi, aby zasel za policejnim reditelem.
Policejnimu rediteli paterova nevedomost take prijde k smichu a posle jej za
starostou. Pater jde za starostou:
„Meli byste neco udelat s bezpecnosti kolem zalivu, neustale tam lide
padaji,“ stezuje si.
Starosta se smeje, az se za bricho popada. Pater uz se rozcili:
„No to neni zadna legrace! Zrovna vase zena tam minuly tyden spadla sestkrat!“