Nápověda od veverky

Stalo se to, když jsem studoval prvním rokem fakultu. Dělal jsem zkoušku z anatomie, bylo to tvrdé. Kladli my otázky, jako kolik kostí je v ruce, měl jsem okno, říkal jsem si – kolik kostí je vlastně v ruce? A pak jsem slyšel tenký hlásek: „Dvacet čtyři!”
Rozhlédl jsem se po místnosti a všiml jsem si, že na parapetu třídy seděla malá veverka s velice inteligentním obličejem. Ukázala na svou tlapku a řekla: „Dvacet čtyři.” Tak jsem to zapsal.
Když bylo po zkoušce, utíkal jsem do knihovny a podíval se – a věřte tomu nebo ne, ta hloupá veverka se spletla o čtyři kosti. Hledal jsem ji po celém okolí, chtěl jsem ji zabít a pak jsem ji našel na lavičce u psychiatrie.
„To bylo špatně,” zařval jsem na ni, „v lidské ruce je dvacet osm kostí.”
„Óóó,” řekla a zvedla tlapku, „ty jsi nemyslel mou ruku.”