Hotline a PSČ

Klient: „Zrovna se přihlašuji na vaši stránku, ale nerozumím tam úplně všemu…”
Hotline: „Dobře, podíváme se na to spolu.”
Klient: „Chce po mně, abych zadal údaje o městě, ze kterého volám, telefonní číslo… Co tam mám napsat?”
Hotline (učitelským tónem): „Zadáte telefonní číslo místa, odkud se přihlašujete… Asi od vás z domu, ne?”
Klient: „Dobře… Už to je… A teď se mě to ptá na nějaké město…”
Hotline: „Zadejte název města, odkud voláte.”
Klient: „Takže tam mám napsat moje město…”
Hotline: „Ano…”
Klient: „Už to je… A teď se to ptá na poštovní směrovací číslo…”
Hotline: „…”
Klient: „Haló? Co tam mám dát?”
Hotline (podrážděně): „Vaše poštovní směrovací číslo!”
Klient (s upřímnou lítostí): „Promiňte mi, jestli vás otravuju, ale víte, já se v informatice moc nevyznám…”