Přijde novic do kláštera a jeho přebor ho začne po klášteře provázet: „No, tak tady máme kapli, zde budeš trávit své ranní a večerní modlitby; no a tady je naše knihovna; a zde máš svoji celu.“
Pak dojdou do jedné tmavší a menší místnosti kde stojí dost velká dřevěná truhla. Přebor na truhlu zaklepe a ta se otevře a ukáže se v ní zadnice. „No, a tady si můžeš ulevit…“
Novic kouká, oči vyvalené: „A to jako můžu i v neděli?“
„Ano, i v neděli.“
„A v pondělí?“
„To taky.“
„A v úterý taky můžu?“
„To víš, že můžeš.“
„A co ve středu?“
„No jejej, to můžeš třeba dvakrát!“
„Takže ve čtvrtek taky můžu.“
Přebor: „To ne, to máš službu ty!“