Malá Petruška není na návštěvě u své babičky právě způsobná. Ta ji posléze napomene: „Poslyš, zlatíčko, malé holčičky musejí být hodné. Víš, jak to dopadlo s Karkulkou.” „Vím, babi, ale ten vlk napřed sežral babičku.”
Přečíst celý »
Monika předvede rodičům své pěvecké umění a čeká na jejich zhodnocení: „Tak jak zpívám?” „Jako když tahají kocoura za ocas,” řekne matka narovinu. „To bych neřekl,” oponuje táta. „Spíš jako když tahají kocoura za něco jiného!”
Přečíst celý »
Synáček se ptá matky: „Mami, proč jsou svatební šaty vždycky bílé?” Matka se zamyslí a povídá: „To všem svatebčanům a přátelům říká, že nevěsta je čistá…” Syn se zamyslí a jde s toutéž otázkou za otcem. „Tati, proč jsou svatební šaty bílé?” Otec se na něj překvapeně podívá, pak ho …
Přečíst celý »
„Vidíš, co máš za syna?!” vyčítá matka otci. „Ten určitě skončí na šibenici!” „Nesmíme být pesimisti,” klidní ji tatínek, „třeba mu dají milost.”
Přečíst celý »
„Vsaď se, že si nečistíš zuby tím, čím já.” „Dobře, přijímám.” „Tak čím si je čistíš?” „No přece zubní pastou.” „Vidíš, a já si je čistím kartáčkem na zuby!”
Přečíst celý »
Přijde holčička do cukrárny a chce figurku miminka. „A má to být chlapeček nebo holčička?” „Chlapeček!” „A proč?” „Víc čokolády!”
Přečíst celý »
Dcera nechce usnout a žádá otce, aby jí zašeptal do ucha jako s maminkou večer. Tatínek jí něco pošeptá a dcera odpoví: „Dneska ne, hrozně mě bolí hlava!”
Přečíst celý »
Malé Janičce ukazují právě narozeného bratříčka. Jenže ten pláče a pláče. Rozmrzelá Janička: „Zajímalo by mě, jak se sem vůbec dostal.” „Jak? No přece z nebíčka.” „Z nebíčka? To jsem si mohla myslet, vyhodili ho!”
Přečíst celý »
Pavel hodí bratrovi z okna tričko a shora ho navádí, aby ho chytil: „Vedle… Ještě vedle… Dobře… Máš ho… Máš ho od bahna…”
Přečíst celý »