Americký astronaut Neil Armstrong, který stanul jako první člověk na povrchu Měsíce, zde nepronesl jen svůj legendární výrok o „malém kroku pro člověka a velkém skoku pro lidstvo“, ale (pomineme-li běžnou komunikaci s jeho druhy a řídícím střediskem v texaském Houstonu) před tím, než se vrátil zpět do modulu Apolla 11, řekl záhadnou větu, o jejímž významu se přela celá generace jeho krajanů. Před opuštěním měsíčního povrchu se totiž zadíval na vzdálenou Zemi a z jeho úst zaznělo: „Hodně štěstí, pane Gorsky!“ („Good Luck, Mr. Gorsky!“).
Mnoho lidí z agentury NASA se domnívalo, že větička byla adresována jakémusi ruskému kosmonautickému rivalovi, jenže po prozkoumání všech jmen v sovětském (i americkém) vesmírném programu bylo zjištěno, že žádný člověk jménem Gorsky se v nich nevyskytuje, ani nikdy nevyskytoval. Proto byla při nejrůznějších příležitostech po dlouhá léta Armstrongovi kladena otázka, co vlastně svým nevysvětleným a nevysvětlitelným pozdravem mínil. Armstrong se však namísto odpovědi vždy jen tajemně usmál. 5.června 1995 ve městě Tampa Bay na Floridě opět přednesl Armstrongovi tuto – tehdy již 26 let starou – otázku jakýsi reportér a astronaut konečně odpověděl. V té době již byl skutečný pan Gorsky po smrti a Armstrong mu již pravdou ublížit nemohl. Malý Neil si hrál kdysi jako kluk se svým kamarádem na dvoře jejich domku baseball. Jeho přítel tehdy odpálil míček a ten přistál na zahradě jejich sousedů, manželů Gorských, přímo pod okny jejich ložnice. Neil pro něj doběhl a když se pro míček skláněl, zaslechl paní Gorskou, která křičela na svého manžela: „Orální sex! Ty chceš orální sex?! To by musel chodit sousedovic kluk po Měsíci, abys dostal orální sex!“