Konkurz

Franta se přihlásí na konkurz do stolářské firmy. Ředitel mu říká: „My ale máme dosti tvrdé podmínky pro přijetí. Musíte rozeznat dřevo podle vůně, ale se zavázanýma očima.“ On na to: „Ale to pro mě vůbec nic není! Mám totiž třicetiletou praxi.“ Tak mu zavážou oči šálou a podají mu první vzorek. Franta přičichne a říká: „To je jasný. Dub starý padesát jedna let a vyrůstal v Jeseníkách.“ Ředitel zůstal jako zkoprnělý. Když se vzpamatoval, říká: „Doneste další vzorek.“ Franta opět s přehledem povídá: „Tak toto je zcela určitě borovička. Stáří čtyřicet tři let, vyrůstala na návětrné straně, západ Krušných Hor.“ Ředitel zalapal po dechu … „To fakt není možný!!! Když uhádnete i tohle, tak vás beru!“ Pak ředitel kývl na sekretářku. Ta si lehla na stůl na záda a stáhla si kalhotky. Franta čichal, čichal … Ale nebyl si jistý, a tak povídá: „Můžete mi tu desku otočit?“ Ředitel mrknul na sekretářku a ta se otočila. Franta opět čichá, čichá a nakonec sebevědomě říká: „Děláte si ze mě prdel, že? Už jste si mysleli, že jste mě doběhli, co? Tak to se vám nepodařilo! Tohle jsou totiž na 100 % dveře od hajzlu ze starý rybářský lodi.“