Ptá se kameník, vyrábějící dělové koule do kanónů muže, který se k němu přišel ucházet o práci.
„Řeknu to na rovinu,“ povídá, když se na něj koukne. „Potřebuju pořádnýho chlapa, kterej to s kamenem umí. Taková koule musí bejt hladká jako dětskej zadek… To se bere centimetr po centimetru smirkem…“
„Však ano,“ pousměje se uchazeč.
„Človíčku, ale já potřebuju někoho, kdo s tím má nějakou zkušenost,“ rozzlobí se kameník. „A přitom tu čtu, že vy jste byl od malička v klášteře…“
„To je pravda,“ pousměje se uchazeč znova. „Ale věřte mi, že tam jsem koule hladil každý večer…“
Přečtěte si také
Kouzelná lampa
Uspěšný podnikatel prohání po krajině svůj nový džíp a najednou zahlédne klasického bezdomovce. Ten si …