Zločiny

„Přiznávám se,” pravil u soudu obžalovaný, „nic jsem neudělal.”

Zlobí se na vězně jeho maminka: „Kdybys byl lepší zloděj, tak bys ukradl mříže a byl bys volnej!”

Proč vězeň v soudní síni smrdí? Sedl si na stolici obžalovaných.

Baví se dva policajti a jeden říká: „Hele, víš, že budou rušit finanční úřad?” A ten druhý: „Prosím tě, co je to za blbost?! Jak jsi na to přišel?” „No, přišel mi od nich papír a na něm bylo napsáno – poslední upomínka!”

Policista stane před velitelem na koberečku a ten ho kárá: „Jste normální, Houžvičko?! Je to možné, abyste vrazil pěstí oběšenci?!” „Ale on mě vyprovokoval, pane,” špitne polda. „To mi řekněte, jak vás může mrtvola provokovat?” „Měl vyplazený jazyk!”

Žena přijde na policejní stanici: „Prosím vás, pomozte mi, můj manžel se ztratil.” Policista založí papír do stroje a povídá: „Můžete nám ho popsat?” „No, měří asi 160 cm,” začne žena, „váží 90 kg, má pleš, velké břicho, falešné zuby… Víte co? Zapomeňte na to!”

„Jak jste, strážníku, poznal, že měl ten delikvent falešný pas?” „Měl v něm napsáno Růžička a na sobě měl dres Haška.”

„Haló, policie? Dobývají se ke mně vymahači výpalného!” „Postarejte se, aby zůstalo co nejvíc stop. Hlavně krvavých. My už se v tom pak vyznáme!”

Jde policajt po ulici, v okně jednoho činžáku sedí papoušek a volá na něj: „Blbečků! Blbečků!” Policajt to přejde. Jde tamtudy druhý den a zase: „Blbečků! Blbečků!” To už je trošku naštvaný. Když se to opakuje i třetí den, jde za papouškovou majitelkou a že jestli ho neodnaučí mluvit sprostě, …

Policajt prohlíží řidiče po bouračce a při tom si pobrukuje: „Zlomená noha, na dvakrát zlomená ruka, fraktura lebky, uražený malíček, vypíchnuté oko…” Jde okolo sedlák s povozem, chvíli poslouchá, jak si policajt nahlas sám pro sebe povídá, a pak mu ten sedlák říká: „Nemám zatím dojet pro pohřebák?”