Rukavice

Mladý muž kupoval své milé k svátku rukavice. Současně s ním mladá prodavačka obsluhovala dámu, která kupovala dámské kalhotky. Prodavačka omylem balíčky vyměnila. Mladík, aniž balíček otevřel, píše své milé: „Miláčku, k Tvým jmeninám Ti přeji hodně štěstí a zdraví. Dlouho jsem uvažoval, čím bych Ti udělal radost, až jsem si vzpomněl, co Ti na poslední schůzce chybělo. V obchodě měli ješte dírkované, ale ty jsem nebral, protože by Ti v nich byla zima a v létě je stejně nenosíš. Ty, kterí posílám, jsem zkoušel na prodavačce a moc jí slušely. Povídala mi, že jsou to nejlepší, co mají. Sama mi ukazovala své a říkala, že je má tři roky a prala je jen jednou. Kéž bych Ti je mohl navléknout a pohladit je, ač se o to budou pokoušet druzí. Před upotřebením do nich nasyp klouzek a foukni do nich. Nesvlíkej je na ulici a v autobuse, aby Ti vítr nepoškodil Tvou hladkou pokožku. Na návštěvě je nesvlíkej celé, ale jen do poloviny, jak se to ted nosí. Nezapomeň je někde! Až je budeš chtít čistit, tak je vyper a sedni si v nich na sluníčko. Až je budeě chtít vyhodit, tak je pošli mně, já si s nimi budu čistit brýle.“