Muži a ženy

„Proč si balíš ten padák, Jeníčku? Říkal jsi, že jdeš na schůzku s Mařenkou…” „Když ona, maminko, bydlí v dvaadvacátém poschodí.” „Tak jsou tam přece schody a výtah.” „To ano, ale já nikdy nevím, kdy se její manžel může nečekaně vrátit.”

„Vy tu děláte chemické pokusy, pane Nováku?” „Nikoli. To je toaletní stolek mé ženy.”

Po více jak padesátiletém manželství on umírá. Po nějakém čase ona také umírá – a přichází do nebe. V nebi znova potkává svého manžela, běží k němu a radostně říká: „Můj drahý, jsem tak šťastná, že tě opět vidím…” On odpoví: „Neštvi mě! Farář říkal jasně – dokud vás smrt …

SMS od manžela: „Drahá, na přechodu pro chodce mě srazilo auto. Pavla mě odvezla do nemocnice. Doktoři mě prohlédli a udělali rentgen a různé testy. Mám prasklou lebeční klenbu, pod kterou se nahromadilo hodně krve. Lékaři doufají, že nebudu mít poškozený mozek. K tomu mám zlomená tři žebra, komplikovanou zlomeninu …

Říká Pepa kolegovi: „Mám tak skvělou ženu, že bych s ní šel až na konec světa… A tam bych do ní jen tak trochu strčil!”

Povídá muž ženě: „Ty máš tělo jako srnka, nebo jak se to zvíře s tím dlouhým chobotem jmenuje.”

„Góóól!” radostně vykřikne manžel od televize. Žena vystrčí hlavu z kuchyně: „A kdo ho dal, chlap nebo ženská?”

„Paní prodavačko, zejtra musím na pohřeb, tak bych potřeboval černou smuteční pásku.” „A jak širokou?” „Jak to myslíte?” „Víte, pane, čím více byl zesnulý člověk pozůstalým bližší, tím širší páska.” Kupující chvíli přemýšlí a pak povídá: „Víte co, prodejte mi černou nit, mně umřela tchyně…”

Víte, kdy jedna kůstka může přinést člověku štěstí? Když zaskočí tchyni v krku.

Manželská hádka: „Všechno, co máme, je moje. Můžeš mi říci, co jsi měl před svatbou ty?” „Svatý klid!”