Jídlo, pití a neřesti

Ráno po mejdanu zavolá chlápek psa, dýchne na něj a zvolá: „Hledej!”

Bezúspěšně jsem se jednou v restauraci snažil uříznout kus řízku, tak jsem zavolal číšníka, že jej chci vrátit. Odmítl se slovy: „Bohužel, pane, už jste jej poškrábal.”

„Starýmu dávám do kávy prášky proti kouření.” „A pomáhá to?” „Jo, už kávu nepije!”

Opilec se potácí po ulici a vrazí do nějaké ženské. Ta mu hned vrazí facku. „Sakra, to už jsem doma?”

Víte, jaký je rozdíl mezi huličem trávy a silnicí? Žádný, oba jsou sjetí.

„Pane vrchní, v té polévce plavou oka,” stěžuje si host. „Tak to je snad správně, ne?” podiví se vrchní. „Ne!” rezolutně mu odporuje host. „Já jsem si rozhodně polévku s očima kdoví čeho neobjednal!”

„Prosím, doneste mi dvě láhve vodky na adresu…” „Promiňte, tohle je Linka důvěry!” „No dobře, doneste to sem, jinak skočím z okna!”

První investiční fond alkoholiků: „Spojíme Vaše peníze s naší žízní!”

„Hej, pane hospodský,” haleká Jožka přes celou hospodu až k výčepu, „už píšeme žalobu. Za ty patoky, co čepuješ, budeš souzen za zločiny proti lidskosti v Haagu!”

Štamgasti sedí od rána v hospodě. „Platil jsem již čtyři rundy, zůstala mi pouze dvacetikoruna. Teď nevím, mám-li si dát oběd nebo večeři?” „Dej si večeři, člověče, a budeš mít aspoň po obědě!”