Jídlo, pití a neřesti

Pán v restauraci oznamuje číšníkovi: „Dal bych si višně s cukrem.” „A nechcete rovnou třešně?”

Jdou dva opilci po kolejích a jeden unaveně poznamená: „To jsou ale dlouhé schody!” Druhý na to: „To by mi zase tak nevadilo, ale to zábradlí je hrozně nízko!”

„Pane vrchní, prosím vás, mohl byste mi přinést vývrtku?” „Ale pane, šampaňské se otvírá jinak, navíc vidím, že láhev máte již otevřenou.” „To máte sice pravdu, ale nevšiml jste si, že ta zátka vlétla manželce do oka…”

Starej děda kouká z okna paneláku, kroutí hlavou a říká: „Ty studenti jsou dneska fakt chudý, pět jich kouří jedno cigáro a ještě se tomu smějou…”

„Pane vrchní,” rozčiluje se host, „to pivo je kalné a ještě v něm plave moucha!” „Nesmysl,” brání se vrchní. „Jak by mohlo být kalné, když v něm vidíte tu mouchu.”

„Pane vrchní, co jste mi to sem přinesl?” rozčiluje se nespokojený host. „Má to být káva, nebo čaj?” „Co na tom záleží, zda je to káva nebo čaj, když to nemůžete od sebe rozeznat?!”

Z kuchyně spěchá do sálu číšník a úslužně se klaní před hostem: „Nesu vám radostnou zprávu, pane! Měl jste úplnou pravdu. Nebyla to polévka, byla to opravdu voda na nádobí!”

Ptá se paní Kalianková naštvaně manžela: „Pepo, kde se tady vzalo tolik prázdných flašek?” „Jak to mám vědět? V životě jsem prázdnou flašku nekoupil!”

Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu: „Jsi na špatné cestě, Nováku! Nestydíš se?” „A proč já? Za špatnou cestu ať se stydí obec!”

Chcete-li zhubnout, svlékněte se do naha, posaďte se před zrcadlo a jezte. Efektivita navrhovaného způsobu závisí na tom, jak rychle vás z té restaurace vyhodí.