Děti a mládí

Martin poslouchá walkmana a při tom drží v ruce papír. „Ty ale čteš pomalu!” povídá mu po chvíli pozorování spolubydlící. Martin se směje: „No vždyť je to taky text té písně!”

„Většina lidí se bere z lásky a ne pro peníze,” vysvětluje Petrovi máma. „Samozřejmě,” odvětí Petr, „většina lidí taky peníze nemá.”

Vdaná dcera se ptá otce, co má dělat, když je jí manžel nevěrný. „Zeptej se raději mámy,” radí hlava rodiny, „ta má větší zkušenosti!”

„Kdybych tak mohl usednout do Formule 1 a zajet si Velkou cenu,” povzdechne si u televize puberťák. „Ať tě to ani nenapadne!” rozčílí se jeho máma. „Já tě tam nikdy nepustím!”

Paní k přijímané služce: „Proč vás propustili z posledního místa?” „Zapomněla jsem vykoupat děti.” Pepíček: „Mami, tuhle vezmeme!”

Poučuje otec synka: „Děti a vnoučata, Pepíčku, jsou královi potomci, ne pitomci.”

„Pepo, dnes mi volala tvá třídní učitelka a stěžovala si na tvé chování ve škole.” „Tati, to lhala, dneska jsem tam vůbec nebyl.”

„Tati, co to je disciplína?” „Schopnost být hloupější než náčelník, Pepíčku.”

Děti na táboře přemlouvaly vedoucí, aby si s nimi zahrála karty. Když už to začínalo trvat moc dlouho a děti pořád ne a ne přestat, vedoucí konečně ustoupila a svolila. „Ale jen pod jednou podmínkou,” vyhradila si, „vedoucí musí vždycky vyhrát.” „No dobře,” připustil Jaroušek, „ale na oplátku si zase …

„Pane vedoucí, co když nám bude večer na táborák pršet?” „Zmoknou vám buřty.”