Blondýnky

Blondýnka se vrátí z koupelny holohlavá. „Co sis to provedla s vlasy?!” spráskne ruce matka. Blondýnka zaraženě odvětí: „Ale vždyť jsi sama říkala, abych si je pořádně učesala…”

Blondýnka dělá autoškolu a jezdí po městě s instruktorem. Ten jí oznamuje: „Slečno, teď zahněte doleva.” Ona však zahne doprava. Instruktor nic neřekne, jen nechápavě zavrtí hlavou. Po chvilce praví: „Slečno, tady zahněte doprava.” Ale blondýnka zahne doleva. To ho dopálí a oboří se na ni: „To není možný, vy …

Blondýnka si najde brigádu a má za úkol oslovovat lidi na ulici a vyplnit s nimi jednoduchý dotazník. Osloví takhle jednu dámu středních let a ke konci rozhovoru jí říká: „Mohla bych se vás zeptat, kolik vám je let?” „Nemohla,” razantně to odmítla paní. Blondýnka na to: „Děkuji.”

Potkají se policajt s blondýnkou a ta blondýnka poznamená: „Víte, já vždycky nebyla blondýna…” Policajt se přidá: „Já taky vždycky nebyl blbej…”

Jak dlouho trvá blondýnce zašroubovat žárovku? Tak dlouho, než jí někdo přijde pomoci.

Proč nosí blondýnky sluneční brýle? Aby měly slunečné počasí.

Proč jde blondýnka do pojišťovny? Zeptat se, jestli je to pojistná událost, když se jí srazilo mléko.

„Mražení ryb je týrání zvířat,” vykřikuje v supermarketu blondýnka, „představte si, jaká těm ubohým tvorečkům musí být v mrazáku zima!”

Jak poznáte, že je blondýnka hloupá? Posadíte ji do kulaté místnosti a zeptáte se, kde je kout.

Topící se blondýnku vytáhli v bezvědomí z vody. „Cítím puls… žije. Otevřela oči… Slečno, slyšíte? Řekněte něco.” „Nemáte někdo zrcátko?”