Přijde Pepíček pozdě do hodiny zpěvu a paní učitelka se ho ptá: „Pepíčku, kdes byl?”
„No, víte, když…”
„Pepíčku, nemumlej a řekni nám, kdes byl!”
„Mno, ono totiž…”
„Tak víš co, Pepíčku? Protože máme hodinu zpěvu, tak běž pěkně za dveře, zaklepej a zazpívej nám svou omluvu.”
Pepíček tedy odejde, zaklepe, a spustí: „Jááá jsem přišééél pozdě, šáálalááálala, umřela nám totiž babička, šááálaláááálala…”