Pepa Krupica přišel v noci z hospody, nikde v bytě nerozsvěcoval světlo a potichu potmě vklouznul v ložnici k manželce do postele. Uvědomil si, že už dlouho manželku neobšťastnil, tak si to s velkou vervou odbyl a šel do koupelny. Tam strnul. Jeho žena leží ve vaně a čte knížku.
„Co-co-co tu děláš?”
„No co bych dělala, nevidíš? Koupu se.”
„A kdo to je v naší ložnici?!” zařval Pepa.
„Ty jsi zapomněl? Říkala jsem ti, že přijede moje matka.”
Pepa se vytočil, vlítl do ložnice, rozsvítil a zařval: „Proč jsi mi neřekla, že jsi to ty?!”
Tchyně na to: „Co bych ti říkala, když spolu už pět let nemluvíme…”