Přijde terorista do kuchyňských potřeb a tam u pokladny mají na takové poličce vyrovnané ručně broušené sklenice.
„Ty sklenice na té poličce, máte za korunu?” ptá se prodavačky.
„Nemáme,” odpoví ženská za pultem.
Terorista se naštve a všechno kolem sebe rozstřílí na cimpr campr. Uplynou dva dny a terorista je v obchodě zase a: „Tadyhle máte na poličce sklenice, jsou za korunu?”
„Nejsou,” řekne prodavačka.
Terorista se znovu naštve a zase tam všechno rozstřílí. Dva dny poté je terorista zase v tom obchodě a ptá se: „Ty sklenice tadyhle na poličce, máte za korunu?”
Prodavačka se celá rozklepe a koktá: „A-ano, s-samoz-zřejmě.”
„Výborně,” usměje se terorista. „Objednejte jich milion. Rozhodl jsem se, že násilí už pro mě není, a tak se od teď dám na podnikání.”