Jsou dva úhlavní nepřátelé a jeden z nich visí na skále, sotva se drží. Druhý zvolá: „Přiznej, že potřebuješ pomoc!”
„Nikdy!” zařve první a uvolní se mu tři prsty.
„Tak to přeci řekni,” křičí druhý, „vždyť o nic nejde!”
Prvnímu se uvolní dva prsty, tentokrát prozměnu na druhé ruce, a tak se nakonec nechá přemluvit: „Tak mi pomoz. Potřebuji pomoc! Pomoz mi!”
Druhý se nahoře zlověstně zasměje: „A proč bych to dělal?”