Jde Václav Havel po Václavském náměstí a slyší hlas: „Václave, kup si koně.”
„To se mi asi něco zdálo,” povídá si a jde dál.
Ale slyší to i druhý a třetí den, tak přijde domů a povídá: „Dášo, pojď se mnou, já ti něco ukážu.”
Přivede jí na to náměstí a hlas povídá: „Václave, já říkal koně, ne krávu!”