Eman utrpěl na stavbě těžkou nehodu, při které přišel o obě uši. Když se má vrátit z nemocnice, mistr všechny svolá a upozorňuje zejména Karla, bývalého policajta, ale i ostatní, aby byli na Emana hodní, že to těžce nese, tak aby mu to nepřipomínali.
Marod je první den zase v práci, dělají s Karlem a ten neví, na co by zavedl řeč, aby kolegovi zvednul náladu. Nakonec povídá: „Koukám, že se ti zlepšil zrak, co?”
„Jo? Proč myslíš?”
„No, že už nenosíš brýle!”