Bavil se námořník na ulici s dívkou, se kterou se jen před malou chvilkou seznámil a byl nadšen, že si spolu tak dobře rozumějí. Najednou zpozoroval, že jenom přes ulici je hodinový hotel a rozhodl se toho využit.
„Slečno,” navrhl jí taktně, „co kdybychom pokračovali v našem započatém rozhovoru támhle naproti v hotelovém pokoji?”
„No dovolte!” urazila se slečna. „Co si to dovolujete? Copak já jsem nějaká prodejná ženská?”
„Ó pardon! Ale jen tak mimochodem, copak já jsem mluvil o penězích?”