To je moc hezké

Přítel byl pozván ke svému starému kamarádovi na večeři. Pokaždé, když hostitel chtěl něco po manželce, oslovil ji „Miláčku“, „Má lásko“, „Drahoušku“, „Zlatíčko“ a podobně.

Po nějaké době když žena na chvíli odejde, říká muž hostiteli:

„To je moc hezké, že po tolika letech manželství ještě svou ženu tak hezky oslovuješ.“

„No jo a co mám dělat, když jsem zapomněl, jak se jmenuje.“