Dva spřátelené manželské páry hrály jednoho večera žolíky. Petrovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si, že Jana, Honzova manželka, má široce roztažené nohy a nemá kalhotky! Petr nedal samozřejmě na sobě nic znát.
Později, když šel do kuchyně pro pití, přišla za ním Jana s otázkou: „Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“
Petr, překvapený její otevřeností, přikývl a ona pokračovala: „Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“
Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl. Jana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat.
Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili. Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer.
Hned po příchodu se ptá své ženy: „Byl tu dnes odpoledne Petr?“
Jana, i když šokována, klidně odpovídá: „Ano, zastavil se na pár minut.“
„A dal ti tisíc korun?“
Janě se podlomila kolena. Myslela, že je konec… Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“
Manžel se spokojeně usmál: „Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun. Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“
Jana omdlela…