Pokud žák v minulosti tvrdil, že krokodýl je ryba, byla to chyba. Dnes to
pochopitelně chyba není, nýbrž je to žákův osobitý vlastní názor, který
má právo zastávat. Na učiteli je, aby nezranil žákovu osobnost či nenarušil jeho
sebevědomí. Musí proto vytvořit vstřícnou edukační atmosféru a pro dané
tvrzení najít vhodnou interpretaci.
Např.: „Správně, Pepo, krokodýl patří mezi ryby, taky mezi obojživelníky.
I mezi tropický hmyz, zkrátka mezi všechny obyvatele afrických řek. Patří mezi
ně, protože spolu s nimi tvoří jednu velkou šťastnou rodinu, které se říká
ekosystém. A jinak je to plaz, ty debile!“