Ježišmarjá, moje žena!

Už bylo ke konci směny a gynekolog čekal na svoji poslední

objednanou pacientku. Ta ale nešla a nešla.

Po půlhodinovém čekání už nepředpokládal, že přijde, a tak

si nalil gin s tonikem, aby se trochu uvolnil před odchodem domů.

Uvelebil se pohodlně v křesle a začetl se do novin.

Vtom zazvonil zvonek a do ordinace vběhla dotyčná pacientka, celá

zadýchaná a omlouvá se.

„To nevadí“, odpoví lékař, „podívejte, právě jsem si dával gin s tonikem

během čekání na vás. Nemáte také na něj chuť, mohl bych vám

nabídnout?“

„Přijímám s potěšením“, odpoví pacientka, „tak jsem sem utíkala,

že mám skutečně žízeň“.

Lékař jí podá pohár, posadí se naproti ní a začnou živou konverzaci

na všechna možná témata, smějí se … když vtom ve dveřích ordinace

zachrastí klíče. Lékař znervózní, vyskočí a tiše říká pacientce:

„Ježišmarjá, moje žena! Rychle! Sundejte si kalhotky a roztáhněte nohy!“