Záliv

V malem primorskem mestecku je pater v kostele jiz unaven ze zpovidani, kdyz ma

neustale poslouchat, jak se mu lide sveruji se svymi neverami. A tak na pristi

msi vyhlasi:

„Kdo se mi chce sverit s tim, ze byl svemu partnerovi neverny, staci, kdyz mi

rekne, ze spadl do zalivu.“

Tato konvence se ujala a pater mel ulehcenou praci. Cas plynul a po par

mesicich stary pater zemrel. Na jeho misto nastoupil novy. Po nekolika dnech

navstivi novy pater policejni stanici.

„Meli byste neco udelat s bezpecnosti u zalivu. Neustale tam padaji lide,“

rika policistovi.

Ten se pobavene usmeje a doporuci paterovi, aby zasel za policejnim reditelem.

Policejnimu rediteli paterova nevedomost take prijde k smichu a posle jej za

starostou. Pater jde za starostou:

„Meli byste neco udelat s bezpecnosti kolem zalivu, neustale tam lide

padaji,“ stezuje si.

Starosta se smeje, az se za bricho popada. Pater uz se rozcili:

„No to neni zadna legrace! Zrovna vase zena tam minuly tyden spadla sestkrat!“