Zhulený hroch

Je řeka. Na jedné straně řeky sedí vlk, užívá si života, hulí trávu. Najednou se z vody vynoří hroch. Ptá se vlka: „Ahoj, vlku! Co tady děláš?”

Vlk na to: „No hulím, ne!”

Hroch: „Hele, nevadilo by ti, kdybys mi dal taky zahulit?”

Vlk zase: „Jasně, že ne.”

Hroch zvědavě: „A jak se to dělá?”

Vlk: „Vezmeš si tohohle špeka, natáhneš, a aby byl efekt zaručenej, tak podplav tu řeku pod vodou a vrať se.”

Hroch natáhne, skočí do vody a plave na druhý břeh. Tam se vynoří a vidí tam žábu. Žába se ptá: „Hele, hrochu, co to tam s vlkem děláte?”

Hroch na to: „No hulíme, ne?!”

Žába zvídavě: „A můžu s váma?”

Hroch: „Hele, víš co? Běž se radši zeptat vlka na druhou stranu.”

Žába skočí do vody, přeplave na druhou stranu a vynoří se. Vlk na ni chvíli kouká a povídá: „Hele, hrochu – ty už nehul!”