Rusák na Sibiři odhazuje auto z nekonečné záplavy sněhu. Jde kolem soused a povídá: „Odhazuješ, odhazuješ?”
„Jo, odhazuju, odhazuju,” nevrle odvětí Rus.
Za chvíli jde ten soused zase okolo: „Odhazuješ, odhazuješ?”
„Jo, odhazuju, odhazuju,” je ještě víc naštvaný Sibiřan.
Soused takhle jde, v pohodičce, s rukama v kapsách a hluboce zachumlaný do teplého kožichu, ještě několikrát okolo a scéna se opakuje.
Když je auto odházené, Rusák, co odhazoval, si ho tak zamyšleně prohlíží a něco se mu nezdá.
Zase jde okolo soused, ale tentokrát se zastaví a oznamuje unavenému Rusovi: „Musím ti říct něco důležitého.”
„No, co?”
„Má Nataša včera omylem zaparkovala na tvém místě. Vaše auto je vedle.”