Šnorer: „Celý život mě pronásleduje smůla.”
Prokurista Spitz: „Jaké je vaše povolání?”
Šnorer: „Hudebník.”
„Na jaký nástroj hrajete?”
„Na pozoun.”
„Tak pojďte dál a něco mi zahrajte. Náhodou tady pozoun mám.”
„No neříkal jsem to, jakou mám smůlu. Ausgerechnet musej mít zrovna pozoun.”