Sára Finkelsteinová telefonuje mamince: „Mami, tak jsem se právě vdala.”
Po zamyšlené pauze na to maminka: „Gratuluju. Hodný židovský chlapec, doufám.”
„Ne, mami, křesťan.”
Na to maminka po další zamyšlené pauze: „Jsme moderní rodina, křesťani si berou křesťany, tak si taky vezmeme křesťana.”
„Mami, on je černý.”
Maminka po další zamyšlené pauze: „Říkám, že jsme moderní rodina. Černoši si berou černochy, tak si taky vezmeme černocha. Co chlapec dělá?”
„Mami, on je nezaměstnaný.”
Maminka po další zamyšlené pauze: „Jsi hodné židovské děvče, o manžela se postaráš.”
„Mami, my nemáme kde bydlet.”
Maminka po další zamyšlené pauze: „Budete bydlet u nás.”
„Ale mami, jak se tam všichni vejdeme?” ptá se Sára?
„Ty a tvůj manžel se nastěhujete do ložnice, táta se vyspí na gauči v obýváku.”
„Ale mami, kde budeš spát ty?”
„O mě si, dceruško, nedělej starosti. Jen co zavěsím, skáču z okna.”