Rabín a katolický kněz jedou spolu ve vlaku. Po chvíli se kněz osmělí a povídá rabínovi: „Odpusťte, rebe, ale je to pravda, že lidé vaší víry mají zapovězeno jíst vepřové?”
„Ano, otče, to je pravda.”
„A řekněte mi – jako kněz knězi – ochutnal jste jej někdy?”
„Inu, ano, kdysi jsem ochutnal kousek slaniny.”
„A chutnala vám?”
„Inu, musím se přiznat, že chutnala.”
Po chvíli se pro změnu nakloní rabín ke knězi: „Prominou, pane páter, ale je to pravda, že oni mají zapovězeno tělesně obcovat se ženou?”
„Ach ano, je to tak, jak říkáte.”
„A řeknou – jako kněz knězi – dopřáli si někdy?”
„Popravdě řečeno, nikoliv.”
„Hmmm, škoda,” odtuší rabín, „to je mnohem lepší než vepřové.”