Je doba honů. V příkopě sedí zajíček, má ovázanou packu a usedavě naříká. Přihopká k němu druhý a soucitně praví: „Copak, hony, hony?” První zafňuká: „Hony.” „Mysliveček, mysliveček?” „Mysliveček.” „Střelil, střelil?” „Ne, šlápl.”