Píše se rok 1945 a paní učitelka se ptá dětí, jak za války pomáhali. Přihlásí se tři děti a postupně je vyvolává.
„Co ty, Kubo?” ptá se prvního dítěte.
„Já za války ukázal vojákům cestu do vesnice,” povídá Kuba.
„To je chvályhodné. A co ti na to řekli?”
„Thank you very much,” odpoví Kuba.
„A jak jsi pomáhala ty, Aničko?” táže se druhého dítěte.
„Já nosila partyzánům jídlo.”
„Opravdu? To jsi byla v nebezpečí. A co ti na to řekli?”
„Spasibo, děvočka.”
„A co ty, Honzo?” ptá se posledního žáka.
„Já vojákům nabíjel a házel s nima granáty.”
„Ale nepovídej. To muselo být zajímavé. A co povídali?”
„Sehr gut, Hans, sehr gut.”