Paní Nováková přijde z práce domů a vtom někdo zvoní. Jde otevřít a za dveřmi strašná zrůda – křivé nohy, ruce, znetvořený obličej, a povídá huhlavým koktavým hlasem: „Vyvy jste papaní NNNováková?”
Paní Nováková nemá, proč by zapírala: „Ano, jsem, co se děje?”
„A, proprosím vás, neneměla jste před čtrčtrčtrnácti lety potrat?”
„No měla, proč?”
„Ahoj mamííí!”