Moric je už týden na návštěvě u svého bratrance a vůbec se nemá k odjezdu.
„Poslyš, Moric,” povídá mu jednou ráno bratranec, „nemyslíš, že už se po tobě Sáře a dětem stýská?”
„Máš pravdu,” odvětí Moric, „vždyť já jsem na ně úplně zapomněl! Hned jim zatelegrafuji, aby sem za mnou přijeli!”