Umřel doktor Svoboda. Jde do nebe a tam stojí u perlové brány dlouhá fronta. Svoboda jde rovnou k bráně a říká svatému Petrovi: „Jsem doktor Svoboda, pusťte mne dovnitř.”
„Ano, ano, ale musíte jít na konec fronty.”
„Vy jste mi nerozuměl, prosím vás, já jsem doktor Svoboda!”
Svatý Petr se nedal obměkčit a poslal ho na konec fronty.
Posléze dorazil na konec fronty doktor Nováček. Vykonal stejnou anabázi jako doktor Svoboda. Vůbec mu nepomohlo, že je doktor Nováček a už mazal na konec fronty.
Najednou se objevil třetí chlápek v bílém plášti, se stetoskopem kolem krku, prošel kolem fronty, něco řekl svatému Petrovi a prošel dovnitř. To ovšem oba doktory naštvalo. Na konci řady začali nadávat: „No, tohleto snad není možný! Jak to, že my musíme čekat a tamten ne?”
Svatý Petr jim říká: „Toho si nevšímejte, to je Bůh a myslí si, že je doktor!”