Na Appelplatzu v koncentráku chodí SSák sem a tam před řadou nastoupených, strachem a zimou se třesoucích vězňů. Ten SSák má jedno oko skleněné. Je to výrobek z Vídně, velmi kvalitní. On s ním umí i hýbat. Pro zábavu se každé ráno ptá vězně, kterého si vybere, aby mu řekl, které jeho oko je to skleněné. Vězni se většinou spletou a dostanou hned strašnou ránu pěstí. Ptá se malého Kohna. A ten řekne zcela klidně: „To levé je skleněné, Herr Sturmbannführer, to levé.”
„Jaks to poznal, holomku židovská?” ptá se SSák.
„Tak dobrácky se kouká, Herr Sturmbannführer.”