Jde Karkulka černým lesem a najednou – z křoví kouká vlčí hlava, oči vytřeštěné. No tak Karkulka začne svoji repliku: „Proč máš tak velké oči…”
A vlk tiše zmizí.
Karkulka zavrtí hlavou a jde dál. Dojde na paseku a tam z trávy čouhá vlčí hlava s vyvalenýma očima, a Karkulka zase začne: „Proč máš tak velké oči…”
Hlava zmizí a jen vlnění trávy značí vlkův ústup.
Karkulce je to už fakt divný a jde dál. Najednou vidí, že z mlází zase kouká vlčí hlava, tak znovu začne: „Proč máš tak…”
A v tom vlk nelidsky zařve: „Sakra, já se snad v klidu nevykadím!”