Hotline a PSČ

Klient: „Zrovna se přihlašuji na vaši stránku, ale nerozumím tam úplně všemu…”

Hotline: „Dobře, podíváme se na to spolu.”

Klient: „Chce po mně, abych zadal údaje o městě, ze kterého volám, telefonní číslo… Co tam mám napsat?”

Hotline (učitelským tónem): „Zadáte telefonní číslo místa, odkud se přihlašujete… Asi od vás z domu, ne?”

Klient: „Dobře… Už to je… A teď se mě to ptá na nějaké město…”

Hotline: „Zadejte název města, odkud voláte.”

Klient: „Takže tam mám napsat moje město…”

Hotline: „Ano…”

Klient: „Už to je… A teď se to ptá na poštovní směrovací číslo…”

Hotline: „…”

Klient: „Haló? Co tam mám dát?”

Hotline (podrážděně): „Vaše poštovní směrovací číslo!”

Klient (s upřímnou lítostí): „Promiňte mi, jestli vás otravuju, ale víte, já se v informatice moc nevyznám…”