Děti na táboře přemlouvaly vedoucí, aby si s nimi zahrála karty. Když už to začínalo trvat moc dlouho a děti pořád ne a ne přestat, vedoucí konečně ustoupila a svolila.
„Ale jen pod jednou podmínkou,” vyhradila si, „vedoucí musí vždycky vyhrát.”
„No dobře,” připustil Jaroušek, „ale na oplátku si zase jedno pravidlo určíme my. Děti nesmí nikdy prohrát!”