Svatý Petr si všimne, že před nebeskou bránou nervózně přechází chlápek. Vyjde tedy ven a povídá: „Promiňte, mohu vám nějak pomoci?”
„Ne, to je v pořádku. Nebude to trvat dlouho.”
Chlápek se nervózně podívá na hodinky a zase začne pochodovat. Svatý Petr tedy odejde.
Po pěti minutách se vrátí k pochodujícímu chlápkovi. Ten se zastaví a povídá: „Podívejte, vy víte, že jsem mrtvý. Já vím, že jsem mrtvý. Nemůže to někdo říct taky těm na jednotce intenzivní péče?”