Abrahám spěchá na důležitou obchodní schůzku, a jako na potvoru nemůže nikde zaparkovat. Ze zoufalství se začne modlit: „Hospodine, zajisti mi parkování, já ti slibuju, že začnu řádně platit desátky, světit sobotu, chodit do synagogy…”
Náhle před ním jedno auto odjíždí z parkovacího místa. Abrahám ihned pokračuje: „Díky, Hospodine, za snahu, ale už se nemusíš snažit, zajistím si to raději sám.”