Pan Novák jel s panem Roubíčkem vlakem, cesta trvala kapku dýl, takže když se schylovalo k poledni a byl čas najíst se, pana Nováka napadlo zeptat se:
Pane Roubíček, čím to je, že vy Židi jste tak chytří?
Roubíček se ošívá, dělá drahoty, že to nemůže říct, a zatímco Novák furt z něj páčí to tajemství židovského intelektu, si vytahuje oběd, má uzenáče, a povídá:
Že jsou to voni, pane Novák, tak jim to řeknu. Je to díky rybím hlavám
Novák vyvalí oči a užasle se ptá:
Díky rybím hlavám? A neprodáte mi nějakou?
Roubíček se zamyslí, a povídá: Dobře, když mi dají stovku, tak jsou obě dvě, co tu mám, jejich.
Obchod je uzavřen, Roubíček pořádá, teď už bezhlavé uzenáče, zatímco Novák obrací hlavy v rukou a ptá se:
Pane Roubíček, co vlastně stály ty uzenáče?
– Deset korun. Oba.
Novák zbledne, a povídá:
Tak vy jste mi prodal za takový šílený peníze dvě hlavy, když dva celé uzenáče stojí DESET korun?? Vždyť to není k žrádlu!!!
A pan Roubíček se uzměje a povídá:
No viděj, jak to účinkuje? A to ještě neochutnal!!!