U stolku v přijímací kanceláři v nebi sedí malý chlápek, přijímající anděl listuje v registrech a pročítá spisy:
„No, žádný smrtelný hřích tu nemáte. Ovšem na druhou stranu… nevidím tady ani žádný zvlášť zásloužilý skutek. Víte, teď tu máme nával – tsunami, každou chvíli někde nějaký teroristický útok, to vás budeme muset poslat na pár století do očistce, než se to tu uvolní…“
Chlápek zbledne a anděl pokračuje:
„Ale víte, naše evidence není dokonalá, máme tady resty v zaznamenávání… Možná si na něco vzpomenete sám. No, zkuste to…!“
Drobný chlápek ožije:
„Nóóó, jedu takhle autem z práce, když v tom zahlédnu partu motorkářů, kteří znásilňují mladou dívku. Zastavím, vezmu do ruky francouzský klíč a běžím tam. ´Okamžitě ji pusťte´ volám. V tom mi vůdce těch motorkářů plivne do očí. Tak jsem ho přetáhnul tím francouzským klíčem.“
Anděl zazáří:
„No vidíte! To je přímo exemplární dobrý skutek! To už tady zůstanete. Ale to nějaké divné… Jak to, že takový čin tady nemáme v evidenci? Poslyšte, kdy se to vlastně stalo?“
Chlápek posmutní:
„Asi před čtvrthodinou…“